Historie

Z archeologických nálezů se zjistilo, že osada Zdětín zde byla již na rozhraní III. a II. tisíciletí př.n.l., tedy v mladší době kamenné. První písemný doklad máme o Zdětíně z roku 1189, kdy byla ves Zdětín darována Hroznatou Kadeřavým z Peruce křížovníkům svatomařským. V 9. století byl tu farní chrám téhož řádu, který se již roku 1260 připomíná jako farní v dějinách panství benáteckého. Stalo se tak roku 1335 a vykoupil je biskup Jan, který pocházel z rodu pánů z Dražic. Ve válkách husitských ho získal od Johanitů, Václav Myška z hrádku nad Zámostím (Myškův zámek ve Starém Stránově) jako ves zápisnou kláštera u Matky boží z Malé Strany – Václav Myška z Hrádku byl věrným stoupencem mistra Jana Husa a provázel ho do Kostnice. Roku 1436 měl ves Zdětín i s podáním kostelním v držení řád Maltezanů. Roku 1437 se dovídáme, že Václav Myška z Hrádku dobrou vůlí postupuje Zdětín Janovi z Kunvaldu, když císař Zikmund tak nařídil. Jan z Kunvaldu byl podkomoří českého království, který penězi vypomohl císaři z tísně a získal tím jeho přízeň. Zdětín mu byl dán jako zástava. V erbu měli jeho potomci zlatého korunovaného draka v modrém poli a vládli dlouho Dražicemi. Tak patřil Zdětín k Dražicím, později k panství benátskému a jen malá část vsi patřila v letech 1505 – 1533 k Brodcům. Roku 1512 koupil Dražice Bedřich purkrabí z Donína. (Pánům z Donína patřily na Nymbursku Velelibské dvory, z nichž největší má jméno Zdonín). Donínští páni vystavěli roku 1526 v Nových Benátkách zámek a trvale se v něm usídlili. Roku 1548 se synové Bedřichovi o panství rozdělili a zboží benátské dostal Jindřich z Donína. Roku 1560 Ferdinand I. osvobodil Jindřicha z Donína od zástavy na vsi Zdětíně.

O původu jména Zdětín

Jméno vsi pochází snad od staročeského slova bzděti, bzdíti t. j. slabě kouřiti nebo dýmati a znamenalo by ves, kde strážní měli dýmem ohně znamení dávati. Zdá se však, že i tato ves má jméno po zakladateli, neboť jsou známa staročeská osobní jména Zdata, Zdech, Zdeš, Zděn apod. Jména vsí s Koncovkou – ín odvozena jsou z osobních jmen, původně adjektiv, k nimž nutno přimysliti si slovo hrad, dvůr, statek , jako: Teta – Tetin hrad, později Tetín. Zdech nebo Zdět – Zdětín, t. j. Zdětův dvůr.