Převážně rekreační obec Zdobnice se rozkládá v divokém údolí stejnojménné řeky, či spíše říčky, zhruba uprostřed Orlických hor na svazích Zakletého a Tetřevce. Obec byla založena poměrně pozdě, pravděpodobně někdy na počátku 16. století. Prvotní obyvatelé byli dřevorubci - káceli les a dříví poté plavili po proudu Zdobnice do Orlice a dále po Labi až ke Kutné Hoře. Splavené dřiví se pak používalo jako výdřeva v tamních dolech.

První písemná zmínka o Zdobnici pochází z roku 1550. V té době vlastnili okolní území Pernštejnové, významný panský rod spravující rozlehlé oblasti na Moravě a ve východních Čechách. Jaroslav z Pernštejna však roku 1560 umírá bez dědiců, za sebou navíc zanechal ohromné dluhy. Císař Ferdinand I. se rozhodl převzít panství královskou komorou a zavázal se splatit část dluhů. Rudolf II. pak panství roku 1575 (1577 ?) prodává svému věřiteli Burianu Trčkovi z Lípy. Avšak s jednou podmínkou: obce Zdobnice a Říčky včetně přilehlých lesů budou patřit Kutnohorské mincovně. Od počátku 17. století pak probíhá rozsáhlá kolonizace území, k původnímu českému obyvatelstvu přibývají především německy mluvící dřevorubci z Krkonoš. Roku 1703 se stává majitelem Zdobnice a Říček hrabě Norbert z Kolowrat.

Význam obce postupně rostl, přibývalo domů i obyvatel. Vyrostly zde vlastně Zdobnice dvě: Velká Zdobnice s roztroušenou zástavbou vystupující na stráních až do nadmořských výšek přes 800 metrů, a Malá Zdobnice (Zdobnička) pří pravém břehu řeky. Jak šel čas, měnil se i název obce: z původního Stobnitz na Stiebnitz, z německého jména vznikl český ekvivalent Zdobnice.

Chytilův místopis ČSR z roku 1929 uvádí ve Velké Zdobnici 261 domů a 1031 obyvatel (z toho 1019 Čechů a 9 Němců), v Malé Zdobnici 74 domů a 290 obyvatel(285 Němců a 2 Čechy). Byla zde fara, četnická stanice, poštovní úřad, telegraf a telefon.

 

Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a k následnému dosidlování českými osadníky. Řada domů zanikla, nebýt starých map a fotografií by dnes již málokdo hádal, kam až sahalo dřívější osídlení. Dnešní pěšina po okraji lesa, procházející okolo kapličky sv. Anny, byla dříve významnou cestou do Říček lemovanou usedlostmi z obou stran.

 

Kostel Dobrého pastýře

Barokní kostel byl postaven v letech 1788 - 1789 Josefem Schubertem z Černíkovic (ten se podílel také na stavbě kostela sv. Jiří v Javornici). Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží nad západním průčelím. Vnitřní výmalba kostela je dílem J. Hoňka z Nového Hrádku a pochází z roku 1891. Kostel obklopuje hřbitov, před kostelem stojí 3 sochy světců