Počátky osídlení Bezna dokládají nálezy z mladší doby kamenné – staršího neolitu v době 4 500 – 4 000 př. n. l. Pozdější osídlení potvrzují nálezy ze starší doby bronzové, zemědělského lidu kultury únětické a lidu kultury mohylové. pohřbívající své mrtvé do rozměrných mohyl, které je doloženo významným nálezem rytého bronzového náramku. Tyto dvě kultury z období let 1900 – 1250 př. n. l. byly vystřídány vlnou nových přistěhovalců. Ještě dnes se velmi často přijde na různých místech, kde se v Bezně zasáhne hlouběji při výkopech, na zbytky pohřebních nádob (tzv. popelnic – kultura lužických popelnicových polí), na střepy, a při pozornějším hledání i na zbytky bronzových předmětů. Bezno se může chlubit významným nálezem z počátku slovanského osídlení. V prostoru Malého dvora zde bylo objeveno sídliště s pecí na výrobu železa se zbytky strusky a železné hmoty.

    Název osady, později obce, má původ místní, převzatý od obecného názvu bezu černého-keře, jemuž se v kraji okolo Bezna vždy velmi dařilo. Je zřejmé, že právě úrodné prostředí bezenského regionu vytvořilo předpoklady pro kontinuální osídlení šerého dávnověku až do dnešní doby.